Poválečný skauting v Řečkovicích – Skautské středisko DUHA, Brno

Řečkovický skauting v letech 1945 – 1948

44. chlapecký oddíl

Po skončení války znovu ožila skautská činnost v Řečkovicích. Nejprve jako filiální 4. oddíl Bo při oddílu v Kr. Poli. Pro nebývalý příliv dětí, chlapců bylo asi 160, se situace vyřešila tak, že v Řečkovicích vznikl samostatný oddíl 44. Bo. Vedením oddílu byl pověřen br. Leo Altstern.

Oddíl zahájil velmi dobře skautskou činnost.

První klubovna byla na dnešní Banskobystrické uĺici vedle Poláčkovy vily v zahradním domku, později se přestěhovala na měšťanku (dnešní gymnázium TGM), poté v altánku na zámecké zahradě, a naposled v přízemních prostorách zámku v Řečkovicích směrem ke kostelu. Z celkem zdevastovaných prostor po staré poště a později internačním táboře si sami členové oddílu prostory opravili včetně oken, zdiva, vymalování a vnitřního zařízení.

Výhodou pro práci oddílu bylo, že měl ve vedení cca 5 až 6 dospělých mužů – skautů a asi 12 – 15 roverů bývalých členů filiálního 4. Bo.

Tábory

V roce 1946 se konal týdenní tábor 1. až 7. července na Babích dolech nedaleko Lelekovic.

Oddíl začátkem roku 1948 převzal br. Miroslav Kučera. Po únorovém komunistickém puči se však začala zatahovat nad skautingem mračna. Pokud chtěl oddíl pokračovat v činnosti musel přejít pod Československý svaz mládeže – ČSM. S tím však vedení oddílu nesouhlasilo, proto oddíl ukončil svoji činnost.

Oddílové kroniky a vlajky se nedochovali. Podle br. M. Kučery je museli odevzdat. Údajně br. Luboš Pernica ze strachu před vyhazovem z vysoké školy kroniky a vlajky odevzdal členům ČSM, kteří byli již dříve nasazeni do oddílu a znali jednotlivé souvislosti chodu oddílu.

Dochovala se pouze kronika družiny Vlků (Racků) z roku 1947.

Tato bývalá družina se dle vzpomínek br. M. Kučery dala po zákazu skautingu na tzv. „divoký skauting“. Jezdilo se tábořit společně, nejvíce na tábořiště u Mohelského mlýna až do doby, než si členové družiny založili rodiny. Veškerá ilegální činnost (dá-li se to tak říci) utichla asi kolem roku 1958.

33. Dívčí oddíl

Vznikl z 3 dívčího oddílu z Kr. Pole. Vedla ho ses. Florika Altsternová – roz. Cupáková, později ses. Marie Juráková – Modřinka.

Dívčí oddíl získal pěknou klubovnu v poschodí zámku včetně stylového nábytku.

V létě roku 1947 proběhl tábor na Bílém potoce u Veverské Bítýšky. Dochovaly se z něj fotografie. Autorem fotografii otec členky oddílu ses. Marie Zlámalové.

90. chlapecký katolický oddíl

Oddíl vznikl vyčleněním z 44. oddílu. Činnost od podzimu roku 1945, nejpozději však od jara roku 1946. Vedli ho nejdříve br. Václav Novák (*1927 + 1969) a později br. Mirek Chromý (*1927 + 2005), který krátce po komunistickém puči emigroval do USA, stát Colorado, Denever. Na vedení vlčácké družiny Kamzíků při 90. oddíle se podílel br. Zdeněk Němeček (*1928 + 1976), později tepelský premonstrát a politický vězeň.

Klubovnu měli společnou s 44. oddílem v řečkovickém zámku. Besídky bývaly v hostinci „u Pokorů“. V oddíle pracovaly skautská družina Havranů, Sov, a vlčácká družina Kamzíků.

V roce 1946 byly pravidelně akce téměř každý týden. Chodilo se na výpravy do okolí – Soběšice, Býčí skála, Nový hrad u Blanska a Moravský kras.

Tábory byly celkem dva.

V roce 1946 byl tábor u Studené nedaleko Telče na louce u rybníka Chytrov, který byl třítýdenní, zúčastnilo se jej 15 členů a stanovalo se v 6 podsadových stanech.

Z vedení na něm byli bři. Václav Novák, Mirek Chromý a Olin Buchta.

Druhý tábor byl společný s 44. oddílem na místě zvaném „Čertův ocas“ v údolí řeky Jihlavy nedaleko Mohelenského mlýna.