Jelikož se 90. smečka vlčat těší pravidelnému zájmu nováčků o vstup do oddílu a starší členové zůstávají, aby se podíleli na jeho chodu, rosteme. Takto velký celek je nejen náročnější řídit z manažerského a administrativního pohledu, ale často se také potýkáme s kapacitními problémy na akcích. Od září 2021 se proto oddíl dělí na čistě vlčácký 90. a skautský 44. oddíl. Při tomto dělení se vystřídá i vůdcovská pozice. 90. oddíl povede VoDo – Vojtěch Dobeš a 44. oddíl Marley – Jakub Naništa. Jedná se o přirozený důsledek a jev, u kterého se pro rodiče našich členů nic nemění. Provázanost oddílů bude v maximální možné míře zachována včetně společných akcí. Uvědomujeme si jaká je výzva nový oddíl založit a rozběhnout. Čeká nás toho spousta. Vybavit novou klubovnu, nastavit nové časy schůzek, vytvořit identitu oddílu a družině, zaběhnout se v hospodaření, … Ale v týmu vedení cítíme obrovskou vůli a energii. Jdeme do toho s nadšením a dobrým úmyslem a věříme, že to společně zvládneme.
Rubrika: Aktuality
Řečkovický skauting v letech 1945 – 1948
44. chlapecký oddíl
Po skončení války znovu ožila skautská činnost v Řečkovicích. Nejprve jako filiální 4. oddíl Bo při oddílu v Kr. Poli. Pro nebývalý příliv dětí, chlapců bylo asi 160, se situace vyřešila tak, že v Řečkovicích vznikl samostatný oddíl 44. Bo. Vedením oddílu byl pověřen br. Leo Altstern.
Oddíl zahájil velmi dobře skautskou činnost.
První klubovna byla na dnešní Banskobystrické uĺici vedle Poláčkovy vily v zahradním domku, později se přestěhovala na měšťanku (dnešní gymnázium TGM), poté v altánku na zámecké zahradě, a naposled v přízemních prostorách zámku v Řečkovicích směrem ke kostelu. Z celkem zdevastovaných prostor po staré poště a později internačním táboře si sami členové oddílu prostory opravili včetně oken, zdiva, vymalování a vnitřního zařízení.
Výhodou pro práci oddílu bylo, že měl ve vedení cca 5 až 6 dospělých mužů – skautů a asi 12 – 15 roverů bývalých členů filiálního 4. Bo.
Tábory
V roce 1946 se konal týdenní tábor 1. až 7. července na Babích dolech nedaleko Lelekovic.
Oddíl začátkem roku 1948 převzal br. Miroslav Kučera. Po únorovém komunistickém puči se však začala zatahovat nad skautingem mračna. Pokud chtěl oddíl pokračovat v činnosti musel přejít pod Československý svaz mládeže – ČSM. S tím však vedení oddílu nesouhlasilo, proto oddíl ukončil svoji činnost.
Oddílové kroniky a vlajky se nedochovali. Podle br. M. Kučery je museli odevzdat. Údajně br. Luboš Pernica ze strachu před vyhazovem z vysoké školy kroniky a vlajky odevzdal členům ČSM, kteří byli již dříve nasazeni do oddílu a znali jednotlivé souvislosti chodu oddílu.
Dochovala se pouze kronika družiny Vlků (Racků) z roku 1947.
Tato bývalá družina se dle vzpomínek br. M. Kučery dala po zákazu skautingu na tzv. „divoký skauting“. Jezdilo se tábořit společně, nejvíce na tábořiště u Mohelského mlýna až do doby, než si členové družiny založili rodiny. Veškerá ilegální činnost (dá-li se to tak říci) utichla asi kolem roku 1958.
33. Dívčí oddíl
Vznikl z 3 dívčího oddílu z Kr. Pole. Vedla ho ses. Florika Altsternová – roz. Cupáková, později ses. Marie Juráková – Modřinka.
Dívčí oddíl získal pěknou klubovnu v poschodí zámku včetně stylového nábytku.
V létě roku 1947 proběhl tábor na Bílém potoce u Veverské Bítýšky. Dochovaly se z něj fotografie. Autorem fotografii otec členky oddílu ses. Marie Zlámalové.
90. chlapecký katolický oddíl
Oddíl vznikl vyčleněním z 44. oddílu. Činnost od podzimu roku 1945, nejpozději však od jara roku 1946. Vedli ho nejdříve br. Václav Novák (*1927 + 1969) a později br. Mirek Chromý (*1927 + 2005), který krátce po komunistickém puči emigroval do USA, stát Colorado, Denever. Na vedení vlčácké družiny Kamzíků při 90. oddíle se podílel br. Zdeněk Němeček (*1928 + 1976), později tepelský premonstrát a politický vězeň.
Klubovnu měli společnou s 44. oddílem v řečkovickém zámku. Besídky bývaly v hostinci „u Pokorů“. V oddíle pracovaly skautská družina Havranů, Sov, a vlčácká družina Kamzíků.
V roce 1946 byly pravidelně akce téměř každý týden. Chodilo se na výpravy do okolí – Soběšice, Býčí skála, Nový hrad u Blanska a Moravský kras.
Tábory byly celkem dva.
V roce 1946 byl tábor u Studené nedaleko Telče na louce u rybníka Chytrov, který byl třítýdenní, zúčastnilo se jej 15 členů a stanovalo se v 6 podsadových stanech.
Z vedení na něm byli bři. Václav Novák, Mirek Chromý a Olin Buchta.
Druhý tábor byl společný s 44. oddílem na místě zvaném „Čertův ocas“ v údolí řeky Jihlavy nedaleko Mohelenského mlýna.
V druhé půli roku 1947 již činnost 90. katolického oddílu začala pomalu skomírat.
Nezařazené fotografie
Maringotka na tábořiště
Jak asi víte, snažíme se od minulého roku budovat nové tábořiště nedaleko vsi Podolí nad Bobrůvkou. Toto tábořiště jsme pořídili i díky Vaší podpoře, které si velmi vážíme. V minulém roce jsme zahájili práce a během nich se nám bohužel nepodařilo obnovit pramen, který dle pamětníků vyvěral v blízkosti louky ještě před patnácti lety. Letos na tábořišti plánujeme vybudovat studnu a chceme pořídit maringotku, kterou budeme využívat jako sklad a kuchyni. Tyto dva větší investiční náklady jsou posledním krokem k tomu, abychom tábořiště mohli začít plně využívat. Na studnu máme ušetřeno, část maringotky jsme schopni také splatit, ale chybí nám ještě přibližně polovina financí na tento nově rekonstruovaný obytný přívěs. Jsme moc rádi, že narozdíl od jiných středisek netrpíme nedostatkem kluboven ani nemáme výrazné nedostatky vedoucích. Tlačí nás ale to, že se s pořádáním táborů a akcí nevejdeme do dvou měsíců na stávajícím tábořišti. Aktuálně se nám naskytla mimořádná nabídka na zakoupení velmi kvalitní velké maringotky za přijatelnou cenu.
Pokud máte možnost, prosíme o přispění (třeba jen malou částkou) na tuto netradiční táborovou stavbu, kterou lze využít i jako ubytovací prostor pro brigády v prvních letech budování vlastního tábořiště. Více informací a možnost přispět najdete v následujícím odkazu:
https://www.darujme.cz/projekt
Za vedení střediska předem děkujeme Eva Štěpánková (Ninien), Česlav Ulrich (Češa), Václav Šicha (Gandalf) a Jiří Libus (Chem)
Registrace 2019
Registraci členů pro rok 2019 máme zdárně za sebou a máme tedy možnost shrnout několik zajímavých faktů o naší členské základně. Poprvé v historii jsme překročili hranici 300 členů, zajímavostí je, že se na tomto čísle nejvíce podílí 3 oddíly se shodným počtem registrací: 76. Velmi nás těší i trend, za posledních 5 let se počet členů zvýšil o polovinu. Mezi věkovými kategoriemi tradičně vedou mladší členové: vlčata a světlušky.