Rubrika: 30 let obnoveného skautingu v Řečkovicích
Činnost oddílu v roce 1968 byla obnovena zásluhou P. Zdeňka Křišťana Němečka, který byl též duchovním rádcem oddílu.
První schůzka se konala 15. června 1968. Sraz byl u kostela v Řečkovicích. Schůzky se zúčastnil P. Z. K. Němeček. Byla zakončena na skalce u Zamilovaného hájku.
Nejprve vedla oddíl ses. Ludmila Líbalová – Ulrichová do léta 1969. Poté oddíl vedla ses. Marie Fialová – Janošková. V roce 1969 podle registrace měl oddíl 19 členek, vedoucí a 2 zástupce. V roce 1970 bylo registrováno 27 dětí a 1 vedoucí. Při vedení oddílu pomáhal br. Karel Trávníček.
Klubovny
Nejprve se scházela děvčata v kostele na oratoři. Později v klubovně na náměstí Mladé gardy (dnes náměstí Vojtěšky Matyášové) v Řečkovicích. Od podzimu roku 1969 ve dvou místnostech za sálem ve dvoře bývalé restaurace „U Pokorů“ (dnes prodejna Atex na Vážného ulici).
Dochovala se oddílová kronika s několika zápisy ze schůzek, zachycující činnost oddílu v prvním půl roce činnosti. Fotografie z výletu do „Pohádky máje“ (jaro 1969).
Fotografie z výprav 1969 až 1970
Výprava na Ořešín do údolí potoka Rakovce (1969)
Skautská pouť v Zamilovaném hájku
Výprava na Babí lom (25. 4. 1970)
Výprava do Předklášteří u Tišnova (25. 4. 1970)
Dračí závody na Medláneckém kopci (17. 10. 1970)
Skupinové fotografie ve skautském kroji
Letní tábor
Letní tábor se konal pouze jeden, a to ve dnech 6. – 25. 7. 1970 na řece Jihlavě, poblíž Lhánic u Dukovan. Tábor byl společný s 18. oddílem z Kr. Pole. Tábora se zúčastnilo 28 dětí.
Po zákazu činnosti JUNÁKA v roce 1970 přešel oddíl 29. 9. 1970 do jednotné dětské organizace.
V lednu 1971 činnost ukončil.
Další fotografie
Činnost oddílu byla obnovena v dubnu 1968 zásluhou
P. Zdeňka Křišťana Němečka.
Oddíl vedli bratři:
Oddíl měl klubovnu na náměstí Mladé gardy (dnes náměstí Vojtěšky Matyášové) v Řečkovicích.
Dochoval se „Zápisník z činnosti oddílu“ z let 1968 až 1969. Jsou zde zaznamenány programy schůzek, účast členů a příchody nových členů. Podle zápisníku se dozvídáme, že zakládající schůzka byla dne 2. 6. 1968. Schůzky bývaly každou středu a byly zahájeny modlitbou.
První celodenní výlet se uskutečnil 8. 6. 1968 do udolí řeky Oslavy. V oddíle fungovala družina Jestřábů a od prosince roku 1968 družina vlčat.
Tábory byly celkem tři. V roce 1968 týdenní tábor v na chatě Nových Vilémovicích.
V letech 1969 a 1970 byly dvoutýdenní stanové tábory u Vymyšlenova rybníka nedaleko Nové Říše. Dochovalo se z nich dost fotografií. Táborové vedení zajišťovali bratři František Bubeník a Zdeněk Liškutin.
Tábor 1969
Tábor 1970
Po zákazu činnosti v roce 1970
přestal oddíl pracovat.
Další fotografie
Řečkovický skauting v letech 1945 – 1948
44. chlapecký oddíl
Po skončení války znovu ožila skautská činnost v Řečkovicích. Nejprve jako filiální 4. oddíl Bo při oddílu v Kr. Poli. Pro nebývalý příliv dětí, chlapců bylo asi 160, se situace vyřešila tak, že v Řečkovicích vznikl samostatný oddíl 44. Bo. Vedením oddílu byl pověřen br. Leo Altstern.
Oddíl zahájil velmi dobře skautskou činnost.
První klubovna byla na dnešní Banskobystrické uĺici vedle Poláčkovy vily v zahradním domku, později se přestěhovala na měšťanku (dnešní gymnázium TGM), poté v altánku na zámecké zahradě, a naposled v přízemních prostorách zámku v Řečkovicích směrem ke kostelu. Z celkem zdevastovaných prostor po staré poště a později internačním táboře si sami členové oddílu prostory opravili včetně oken, zdiva, vymalování a vnitřního zařízení.
Výhodou pro práci oddílu bylo, že měl ve vedení cca 5 až 6 dospělých mužů – skautů a asi 12 – 15 roverů bývalých členů filiálního 4. Bo.
Tábory
V roce 1946 se konal týdenní tábor 1. až 7. července na Babích dolech nedaleko Lelekovic.
Oddíl začátkem roku 1948 převzal br. Miroslav Kučera. Po únorovém komunistickém puči se však začala zatahovat nad skautingem mračna. Pokud chtěl oddíl pokračovat v činnosti musel přejít pod Československý svaz mládeže – ČSM. S tím však vedení oddílu nesouhlasilo, proto oddíl ukončil svoji činnost.
Oddílové kroniky a vlajky se nedochovali. Podle br. M. Kučery je museli odevzdat. Údajně br. Luboš Pernica ze strachu před vyhazovem z vysoké školy kroniky a vlajky odevzdal členům ČSM, kteří byli již dříve nasazeni do oddílu a znali jednotlivé souvislosti chodu oddílu.
Dochovala se pouze kronika družiny Vlků (Racků) z roku 1947.
Tato bývalá družina se dle vzpomínek br. M. Kučery dala po zákazu skautingu na tzv. „divoký skauting“. Jezdilo se tábořit společně, nejvíce na tábořiště u Mohelského mlýna až do doby, než si členové družiny založili rodiny. Veškerá ilegální činnost (dá-li se to tak říci) utichla asi kolem roku 1958.
33. Dívčí oddíl
Vznikl z 3 dívčího oddílu z Kr. Pole. Vedla ho ses. Florika Altsternová – roz. Cupáková, později ses. Marie Juráková – Modřinka.
Dívčí oddíl získal pěknou klubovnu v poschodí zámku včetně stylového nábytku.
V létě roku 1947 proběhl tábor na Bílém potoce u Veverské Bítýšky. Dochovaly se z něj fotografie. Autorem fotografii otec členky oddílu ses. Marie Zlámalové.
90. chlapecký katolický oddíl
Oddíl vznikl vyčleněním z 44. oddílu. Činnost od podzimu roku 1945, nejpozději však od jara roku 1946. Vedli ho nejdříve br. Václav Novák (*1927 + 1969) a později br. Mirek Chromý (*1927 + 2005), který krátce po komunistickém puči emigroval do USA, stát Colorado, Denever. Na vedení vlčácké družiny Kamzíků při 90. oddíle se podílel br. Zdeněk Němeček (*1928 + 1976), později tepelský premonstrát a politický vězeň.
Klubovnu měli společnou s 44. oddílem v řečkovickém zámku. Besídky bývaly v hostinci „u Pokorů“. V oddíle pracovaly skautská družina Havranů, Sov, a vlčácká družina Kamzíků.
V roce 1946 byly pravidelně akce téměř každý týden. Chodilo se na výpravy do okolí – Soběšice, Býčí skála, Nový hrad u Blanska a Moravský kras.
Tábory byly celkem dva.
V roce 1946 byl tábor u Studené nedaleko Telče na louce u rybníka Chytrov, který byl třítýdenní, zúčastnilo se jej 15 členů a stanovalo se v 6 podsadových stanech.
Z vedení na něm byli bři. Václav Novák, Mirek Chromý a Olin Buchta.
Druhý tábor byl společný s 44. oddílem na místě zvaném „Čertův ocas“ v údolí řeky Jihlavy nedaleko Mohelenského mlýna.
V druhé půli roku 1947 již činnost 90. katolického oddílu začala pomalu skomírat.
Nezařazené fotografie
